Svět akciových trhů ovládá strach z investiční bubliny. Důvodem je bezprecedentní sázka technologických gigantů na umělou inteligenci. Společnosti v čele s Googlem, Microsoftem a Amazonem plánují letos navýšit investice do AI infrastruktury o více než 60 %, čímž dosáhnou ohromné sumy 660 miliard dolarů. To je částka, která přesahuje dvojnásobek ročního HDP České republiky! Investoři se pochopitelně obávají, zda tato masivní finanční injekce přinese kýžené ovoce a zda se peníze „neutopí“ v neproduktivních projektech bez jasného monetizačního mechanismu. Tato otázka je pro dnešní náladu na trzích naprosto klíčová, neboť sedm největších technologických firem stále generuje zhruba 40 % tržeb celého indexu S&P 500.
Zatímco studie dopadů AI na produktivitu vyznívají rozpačitě, nejnovější analýza Banky pro mezinárodní platby (BIS) na evropských datech odhaluje střízlivý, leč pozitivní trend. Zavedení umělé inteligence zvyšuje průměrnou produktivitu práce o 4 %. Zásadní zjištění ovšem je, že tento nárůst výkonu nepramení z hromadného propouštění, ale z tzv. prohlubování kapitálu – umělá inteligence zatím zvyšuje efektivitu stávajících pracovníků, aniž by je nahrazovala. Zaměstnanci ve firmách s AI navíc pobírají vyšší mzdy, což potvrzuje, že AI v současné fázi funguje spíše jako výkonný nástroj pro posílení lidského potenciálu.
Důležitou hrozbou pro globální ekonomiku a klíčem k návratnosti investic do AI je nerovnoměrnost adopce. Produktivní přínosy umělé inteligence se koncentrují primárně u středních a velkých firem, zatímco u malých podniků jsou statisticky nevýznamné. V Evropě, kde je páteří ekonomiky sektor malých a středních firem, to představuje riziko prohlubování ekonomických rozdílů. Úspěch AI proto spočívá nejen v nákupu hardwaru, ale především v investicích do „lidského kapitálu“. Ukazuje se, že firmy, které investují do softwaru, dat a do školení zaměstnanců, těží z AI výrazně více – každý procentní bod navíc investovaný do vzdělávání zvyšuje produktivní efekt AI o téměř 6 %.
About the Author
