Evropský průmysl zažil v srpnu citelný propad, když průmyslová produkce v eurozóně klesla o výrazných 1,2 % meziměsíčně. Největší brzdou se stalo Německo s hlubokým poklesem výroby o 5,2 %, částečně způsobeným odstávkami v klíčovém automobilovém sektoru. Tento nepříznivý trend se šíří napříč kontinentem, neboť pokles zaznamenala zhruba polovina členských zemí. Po odeznění dočasné podpory z amerického předzásobení tak ekonomické ukazatele opět ukazují na zhoršující se situaci, což vyvolává obavy o budoucí kondici evropského hospodářství.
Globální ekonomická scéna přináší další výzvy. Čína se potýká s deflačním vývojem, kdy v září klesly spotřebitelské i výrobní ceny, což odráží slabou domácí poptávku. Ve Spojených státech komplikuje situaci pokračující vládní „shutdown“, který odložil zveřejnění klíčových inflačních dat. Přestože indikátor průmyslové důvěry Newyorského Fedu pozitivně překvapil, šéf Fedu Powell naznačil pokračování snižování úrokových sazeb v říjnu kvůli zhoršujícímu se trhu práce. Nové pnutí v obchodních vztazích mezi USA a Čínou zároveň přidává další vrstvu nejistoty pro celosvětové trhy.
Na měnových trzích se hlavní pár EUR/USD držel stabilně mírně nad hranicí 1,16, s jen nepatrným oslabením amerického dolaru. Pozoruhodné je, že středoevropské měny, včetně české koruny, zaznamenaly tendenci k mírnému posílení. Koruna vůči euru zpevnila o přibližně 0,2 %, kurz se ustálil mírně pod 24,30 CZK/EUR. K tomuto vývoji přispěl dílčí pokles rizikové averze na globálních finančních trzích, podpořený silnou výsledkovou sezónou v USA a částečným uklidněním politické situace ve Francii, což vedlo k přibližně jednoprocentnímu růstu evropského akciového trhu.
About the Author
