Očekávané skokové navýšení platů ve veřejném sektoru, dohodnuté mezi Vládou Andreje Babiše a odbory, konečně získává jasné kontury. Od dubna se tarifní platy statisícům zaměstnanců zvýší v rozpětí od 2 % až po masivních 9 %. Tato klíčová ekonomická událost cílí především na nejvíce podhodnocené profese; nejvyšší růst si tak zaslouží nepedagogičtí pracovníci ve školství a zaměstnanci v kultuře. Zlepšení se dočkají i klíčové profese ve zdravotnictví: zdravotní sestry a sociální pracovníci si polepší o 5 %, zatímco lékaři obdrží zvýšení o 2 %.
I když se hrubý odhad růstu mezd pro půl milionu státních zaměstnanců pohybuje okolo 7 % – což překonává předpokládaný průměrný růst mezd v celé ekonomice (5–6 %) – tato úprava je nezbytnou reakcí na dlouhodobé zaostávání. Od roku 2021 rostly platy ve státní správě pomaleji než v soukromé sféře, což vede k alarmující ztrátě konkurenceschopnosti státu na pracovním trhu. Autor článku, Dominik Rusinko, hlavní ekonom Patria Finance, důrazně varuje: s nástupem kybernetických rizik a digitalizace služeb je nezbytné lákat špičkové odborníky. Jakékoli šetření na klíčových pozicích se totiž může z dlouhodobého hlediska státu výrazně prodražit.
Tato prorůstová priorita, která je v souladu s programovým prohlášením vlády, však nevyhnutelně vyvolá silný tlak na státní rozpočet. Zatímco platy rostou, efektivita státní správy je zpochybňována narůstajícím počtem úředníků. Od roku 2019 se počet státních zaměstnanců zvýšil o 11 % (zatímco průmysl propouštěl), přičemž snaha o stabilizaci či snížení počtu úředníků zůstává jen nenaplněným cílem každé vlády. Zveřejnění výše očekávaného schodku, který má překonat 310 miliard Kč, potvrdí, jak velkou cenou se tato mzdová injekce do veřejného sektoru zaplatí.
About the Author
