Česká národní banka přitvrzuje svou rétoriku a vysílá jasný vzkaz: období diskuzí o snižování úrokových sazeb je pro tuto chvíli u konce. Zápisky z březnového jednání bankovní rady odhalují výrazný posun k jestřábímu postoji, přičemž guvernér Aleš Michl zdůrazňuje nutnost vytrvat v přísné měnové politice. Centrální bankéři jsou připraveni reagovat na případný růst jádrové inflace dalším zpřísněním měnových podmínek, což znamená, že boj s nákladovými šoky zůstává absolutní prioritou pro stabilitu české ekonomiky.
Hlavním faktorem, který mění pravidla hry, je neutichající napětí na Blízkém východě. Zatímco trhy dříve doufaly v uvolnění politiky, aktuální ceny ropy Brent nad 100 dolary a plynu přesahující 56 eur za MWh tlačí inflační očekávání nebezpečně vysoko. Tato energetická nejistota může zvýšit inflaci o více než 1,5 procentního bodu a citelně ukrojit z růstu HDP. Místo stability se tak do popředí dostávají scénáře počítající se zvýšením základní úrokové sazby až na 4,00 %, pokud se situace v krizových regionech rychle neuklidní.
Globální nejistotu navíc prohlubuje nekompromisní postoj Spojených států pod vedením Donalda Trumpa, jehož ultimáta vůči Íránu udržují komoditní trhy v permanentní křeči. Možné vyslání dalších deseti tisíc amerických vojáků na Blízký východ jen potvrzuje, že geopolitická rizika jsou nyní dominantním faktorem ovlivňujícím i české peněženky. Investoři a firmy by se proto měli připravit na delší období vysokých sazeb, přičemž klíčové indicie o dalším směřování přinese květnové zasedání ČNB a nová makroekonomická prognóza.
About the Author
