
Švýcarský pojišťovací sektor čelí bezprecedentním výzvám! Tamní Fond pro přírodní rizika (ES-Pool), klíčový pilíř ochrany proti živlům, je pod obrovským tlakem kvůli rekordním škodám z přírodních pohrom. Jen za rok 2024 dosáhly pojištěné ztráty závratných 300 milionů franků. K tomu se navíc přidala letošní květnová katastrofa v Blattenu, kde masivní sesuv kamení, událost bez obdoby za posledních 70 let, ohrožuje rozpočet fondu částkou, která by mohla snadno překonat celý roční průměr výplat. Pojišťovny tak procházejí zásadní zátěžovou zkouškou, jež prověřuje odolnost celého systému solidarity.
Nejhůře zasaženy byly zejména kantony Valais a Ticino, kde letní bouře zanechaly miliardové škody, ačkoli protipovodňová opatření na řece Rhôně prokázala svou účinnost. Alarmujícím trendem je však neustálý nárůst škod způsobených krupobitím, které se stává dominantním rizikem na švýcarské náhorní plošině. Stačí pouhých pár minut intenzivního krupobití, jako tomu bylo v Locarnu v srpnu 2023 s astronomickými 300 miliony CHF, a miliony franků se rázem rozpustí. Tradiční povodňové škody sice stále vedou s 85 % všech ztrát, ale zvyšující se podíl krupobití je jasným signálem měnících se klimatických podmínek a nutnosti adaptace v oblasti pojištění.
Navzdory těmto výzvám zůstává Švýcarsko vzorem v oblasti ochrany proti přírodním rizikům, s téměř stoprocentním pojištěním budov a domácností. Unikátní Fond pro přírodní rizika, založený na principu solidarity již v roce 1936, pomáhá rozkládat finanční zátěž mezi pojišťovny a udržovat pojistné dostupné pro všechny, bez ohledu na míru rizika v daném regionu. Tato osvědčená soukromá struktura, byť regulovaná státem, je ukázkou efektivního řízení rizik. Budoucí otázkou však zůstává, zda dokáže tento robustní systém dlouhodobě čelit stále rostoucí frekvenci a intenzitě extrémních povětrnostních jevů, nebo bude potřebovat zásadní modernizaci k udržení své stability v éře klimatických změn.