
Česká republika stojí na prahu říjnových voleb, ale ekonomické vyhlídky jsou více než zneklidňující. Namísto zodpovědných řešení dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí se politické strany, ať už z vládní koalice či opozice, předhánějí v populistických slibech. Tyto programy, plné nákladných benefitů a daňových úlev, neúprosně tlačí státní rozpočet do ještě větších deficitů. Ignorace dluhové brzdy a rostoucích nákladů na obsluhu dluhu znamená jediné – země se řítí k hranici, za níž hrozí vážné ekonomické problémy. Zodpovědnost za budoucí zadlužení se zdá být v předvolební horečce zcela zapomenuta.
Současná vládní koalice SPOLU, i přes deklarovanou konsolidaci, směřuje zemi k dalšímu prohlubování dluhů. Ačkoli se letos pyšní „rozumným“ schodkem, realita je zkreslena jednorázovými příjmy a mimorozpočtovými transakcemi. Skutečná konsolidace sotva pokrývá nové plánované výdaje, jako je masivní navyšování rozpočtu na obranu o 20 miliard ročně nebo slibované zvýšení platů ve veřejné sféře. Chybí jasná vize, jak tyto výdaje dlouhodobě financovat, a dohoda na novém daňovém mixu se ve stranickém uskupení nekoná. To vše signalizuje, že i po volbách se lze od stávající koalice očekávat spíše pokračování rozpočtové laxnosti než skutečnou stabilitu veřejných financí.
Na opoziční straně, ANO, není situace o nic lepší. Jejich volební program slibuje voličům balíček opatření za zhruba 100 miliard korun ročně, což by znamenalo návrat k rekordním schodkům z minulosti. Obnovení daňových slev, snížení daně z příjmů právnických osob a razantní zvýšení platů učitelů jsou lákadla, která mají obrovskou rozpočtovou zátěž. Plány na zastropování věku odchodu do důchodu na 65 let pak prakticky pohřbívají pokusy o nezbytnou důchodovou reformu, což by v době demografických změn znamenalo katastrofu pro budoucí generace. V konečném důsledku se zdá, že bez ohledu na výsledek voleb se česká ekonomika nevyhne prohlubujícímu se deficitu státního rozpočtu. Politická odvaha říci voličům pravdu o nezbytných škrtech a reformách zůstává v nedohlednu, a my všichni budeme platit cenu za krátkodobý předvolební populismus.