Kryptoměnový trh zažil minulý týden prudký propad, kdy bitcoin klesl o 8 % a dotkl se cenové hranice 93 000 dolarů. Tento výrazný pokles pod úroveň 96 000 USD je přímo spojen s rostoucí nejistotou na finančních trzích ohledně prosincového zasedání Federálního výboru pro volný trh (FOMC). Obchodníci ztrácejí přesvědčení o tom, že dojde ke snížení úrokových sazeb, což vede k averzi k riziku. Tato vlna zasáhla altcoiny ještě intenzivněji; například Ethereum a Solana zaznamenaly ztráty 11 % a 14 %, čímž potvrdily obecně nervózní a medvědí sentiment na trhu s digitálními aktivy.
Hlavním motorem tržního pesimismu zůstává měnová politika a boj s inflací. Pravděpodobnost snížení úrokových sazeb o 25 bazických bodů v prosinci klesla pod 50 %, což odráží opatrný postoj centrálních bankéřů. Prezident Federální rezervní banky v St. Louis, Alberto Musalem, varoval před unáhlenými kroky a zdůraznil, že inflace zůstává nebezpečně vysoká. Kryptotrh reaguje na tuto makroekonomickou nejistotu prudkým propadem, přičemž Index strachu a chamtivosti se ponořil hlouběji do zóny „extrémního strachu“. Investoři netrpělivě vyhlížejí nová data o zaměstnanosti a inflaci, která by měla být dostupná po skončení vládního shutdownu v USA.
Zatímco krátkodobá volatilita bitcoinu znervózňuje retailové investory, z institucionálního hlediska přišla zásadní a pozitivní zpráva, která signalizuje dlouhodobou změnu. Česká národní banka (ČNB) se stala jednou z prvních významných evropských centrálních bank, která experimentálně nakoupila digitální aktiva v hodnotě 1 milionu dolarů. Tento testovací nákup, zahrnující bitcoin, stablecoiny a tokenizované vklady, má za cíl získat praktické zkušenosti a otestovat interní procesy. Přestože ČNB prozatím neplánuje začlenit krypto do hlavních devizových rezerv, tento krok představuje silný signál rostoucího institucionálního zájmu a uznání kryptoměn jako potenciální rezervní třídy aktiv.