Světová ekonomika stojí na pokraji finanční propasti! Podle nejnovějšího fiskálního monitoru Mezinárodního měnového fondu (MMF) se globální veřejný dluh vyšplhá nad kritickou hranici 100 % HDP, čímž má dosáhnout nejvyšších úrovní od roku 1948. Tento alarmující trend se promítá i na českém trhu, kde prudký růst výnosů vládních dluhopisů (až nad 4,6 %) ukazuje, že investoři ztratili trpělivost s neudržitelnými rozpočty. Zatímco vyspělé ekonomiky vedou v zadlužování – s projekcí růstu dluhu ze 120 % HDP na více než 130 % HDP během příštích pěti let – trhy nyní požadují daleko přísnější hodnocení fiskální udržitelnosti po celém světě.
Rychlejší nárůst zadlužení není jen teoretické riziko; je to palčivá realita akcelerovaná zhoršujícím se demografickým výhledem a hlubokými strukturálními změnami globální ekonomiky. S tím, jak neustále rostou náklady na obsluhu dluhu, dochází k drastickému snížení manévrovacího prostoru vlád při prosazování nezbytných reforem. Místo investic do budoucnosti jsou rozpočty stále více pohlcovány splátkami. Tato spirála zadlužení, která tlačí na státní kasy, vyžaduje okamžité a promyšlené řešení, protože pouhé kosmetické úpravy již nejsou dostatečnou odpovědí na tento globální poválečný rekord v zadlužení.
Jak z této dluhové pasti ven? MMF striktně radí vládám, aby se vyvarovaly nových „neproduktivních dárků“ – to zahrnuje plošné sociální výdaje nebo neudržitelné daňové škrty, jako je například zrušení koncesionářských poplatků. Klíčem k dlouhodobé udržitelnosti a posílení ekonomiky je naopak přesměrování výdajů k produktivním investicím, především do infrastruktury a lidského kapitálu (vzdělávání). Empirické analýzy MMF dokládají, že zvýšení těchto investic o pouhé 1 % HDP vede k dlouhodobému růstu ekonomiky o 1,5 % (u vzdělání dokonce o 3 % HDP). Hledání zdrojů na zvýšení efektivity státu a financování těchto klíčových investic bude však v následujících letech obtížné bez rychlejšího snižování deficitů nebo nepopulárního zvyšování daní.
About the Author
