Německý průmysl čelí existenční krizi, kdy index PMI ve zpracovatelském sektoru trvale klesá a ohrožuje klíčová odvětví, jako jsou automobilky a chemické společnosti. Berlín se rozhodl reagovat razantním a nákladným fiskálním stimulem, který má od roku 2026 za cíl obnovit ztracenou konkurenceschopnost. Klíčovým pilířem tohoto plánu je masivní dotování cen energií pro soukromý sektor. Tento krok, jenž si vyžádá až 8 miliard eur, má stabilizovat výrobu, zajistit zaměstnanost a zabránit kritickému přesunu výrobních kapacit mimo kontinent, čímž by se dramaticky změnila ekonomická mapa střední Evropy.
Připravovaná opatření slibují snížení koncových cen elektřiny pro německé podniky o ohromujících 50 %, s cílem dosáhnout pouhých 65 EUR za MWh oproti současným 120–130 EUR/MWh. Takto razantní státní zásah však okamžitě vyvolává napětí v Evropské unii, neboť představuje potenciální porušení pravidel jednotného trhu a narušuje férové tržní prostředí. I přes očekávané stížnosti ze strany členských států se zdá, že Berlín vzhledem k závažnosti situace ve svém průmyslu jinou možnost neviděl a je připraven tento pro-růstový stimul prosadit.
Pro
About the Author
