Český průmyslový sektor sice dál „přešlapuje na místě“, což platí již zhruba od roku 2017, říjnová data však přinesla mírné povzbuzení pro celou tuzemskou ekonomiku. I přes meziměsíční pokles produkce se meziroční růst produkce vyšplhal na 1,1 %, čímž mírně překonal očekávání trhu. Klíčovým pozitivním signálem, který naznačuje budoucí potenciál, je dynamický nárůst nových zakázek. Ty se meziročně zvýšily o silných 4,5 %, přičemž tahounem je především zahraniční poptávka, což ukazuje na stále solidní pozici českých výrobců na globálních trzích.
Detailnější pohled na průmyslovou výrobu odhaluje kontrastní obrázek. Zatímco odvětví jako výroba oděvů či farmaceutických výrobků zaznamenala dvouciferný růst, hlavní brzdou celkového růstu zůstává kritický sektor – výroba motorových vozidel, který negativně ovlivnil celkový meziroční výsledek. Přesto zůstává pozitivní zprávou robustní bilance zahraničního obchodu, která v říjnu vykázala překvapivý přebytek 26 miliard Kč, značně přesahující tržní předpoklady. Tato stabilní bilance posiluje externí odolnost trhu, i když je tradičně silně závislá na exportu automobilů.
Analytici sice neočekávají dramatické odražení, avšak v kontextu klesající německé ekonomiky je výkon českého průmyslu hodnocen jako relativně uspokojivý. Pro letošní rok se předpokládá jen nepatrný růst pod 1 %, což potvrzuje přetrvávající stagnaci. Skutečné ekonomické oživení by mohlo přijít až v roce 2026. Pokud dojde k očekávanému, byť jen kosmetickému, zlepšení situace v Německu, a zároveň zůstane nadále solidní domácí spotřebitelská aktivita, mohla by se tuzemská průmyslová produkce konečně posunout k hmatatelnějšímu růstu, odhadovanému kolem 2 procent.
About the Author
