Alarmující propad českého stavebnictví signalizuje hlubokou krizi, kterou paradoxně prohloubil tzv. Nový stavební zákon (NSZ) přijatý v roce 2021. Namísto slibovaného zrychlení a usnadnění povolovacího řízení nastal pravý opak, přičemž počet vydaných stavebních povolení klesl letos na historicky nejnižší úroveň od roku 1999. Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků (ČKAIT) potvrzuje, že hlavním viníkem není jen nepovedená digitalizace, ale především systémové chyby ukryté ve znění zákona a jeho prováděcích vyhláškách, které jsou pro projektanty stěžejní. Odborníci tak varují, že politická řešení „od stolu“ vedou pouze k prohlubování chaosu na realitním trhu.
Zásadní problém při vzniku NSZ spočíval v přehlížení připomínek ČKAIT, nejsilnější profesní komory zastupující 32 tisíc inženýrů, kteří s legislativou denně pracují. Předseda ČKAIT Robert Špalek apeluje, že stavební právo nemůže vznikat bez aktivní účasti odborníků, a nabádá k postupu „Dvakrát měř, jednou řež“. Přestože vláda nyní připravuje již třináctou novelu zákona, hrozí riziko, že bez řešení deseti hlavních systémových problémů se situace ještě zhorší. Trvalá legislativní nestabilita by mohla mít fatální negativní dopad nejen na výstavbu a hypotéky, ale i na celou ekonomiku České republiky.
Mezi pozitivní kroky, které inženýrská komora vítá, patří návrhy na zeštíhlení a zefektivnění stavebních úřadů, odložení plné digitalizace až na rok 2030 a akceptace tzv. širokého bypassu, který umožní podávat projektové dokumentace i v listinné podobě. ČKAIT nicméně důrazně varuje před nekritickým návratem k původnímu, chybně nastavenému znění zákona z roku 2021, které již prokázalo schopnost vyvolávat zásadní kolize. Chaotický průběh rekodifikace, kdy od roku 2021 muselo být přijato neuvěřitelných dvanáct novel Nového stavebního zákona, jasně ukazuje potřebu komplexního a odborně připraveného pozměňovacího návrhu, jenž se propsal do desítek souvisejících zákonů.