Česká národní banka se připravuje na další kroky v boji proti inflaci, které zásadně ovlivní úrokové sazby v celém tuzemském hospodářství. Aktuální tržní očekávání počítají s dvojím zvýšením sazeb o čtvrt procentního bodu ještě v letošním roce, což má vyslat jasný signál o stabilitě a odhodlání centrálních bankéřů. Přestože se jedná spíše o strategickou kalibraci restriktivní politiky než o zahájení agresivního cyklu, krátký konec výnosové křivky jasně reflektuje snahu o zkrocení inflačních tlaků a stabilizaci české koruny.
Budoucí majitelé nemovitostí by měli zbystřit, protože ceny hypoték zůstávají pod tlakem rozkolísaných tržních swapů. I když tříleté a pětileté sazby v posledních týdnech mírně korigovaly k úrovni 4,1 %, stále se drží výrazně výše než v předválečném období. Vzhledem k tomu, že prostor pro další pokles střednědobých sazeb je velmi omezený, nelze v dohledné době očekávat návrat k éře levných úvěrů na bydlení. Naopak, trh se musí připravit na setrvání nákladů na financování na zvýšených úrovních.
Největší nejistota se momentálně koncentruje na dlouhém konci výnosové křivky, kde výnosy desetiletých státních dluhopisů laškují s hranicí 5 %. Přestože globální optimismus a naděje na zmírnění energetického šoku přinesly dočasné uklidnění, hrozbu představují především veřejné finance a rozvolněná fiskální pravidla. Pokud stát nedokáže zkrotit rozpočtové schodky, trhy mohou reagovat zvýšením rizikové prémie, což by vedlo k dalšímu tlaku na růst dlouhodobých výnosů a citelnému prodražení obsluhy státního dluhu.
About the Author
