Po období přešlapování na místě se česká ekonomika v roce 2026 konečně nadechne k razantnímu růstu. Experti předpovídají příhodné makroekonomické podmínky, v čele s robustním růstem HDP, který by měl stabilně překročit 2% hranici. Hlavní hnací silou je především oživení spotřebitelské poptávky, která bude podpořena očekávaným průměrným růstem mezd o 5,5 %. Růst ekonomiky se navíc stává vyváženější, jelikož k němu pozitivně přispějí nejen spotřebitelé, ale i domácí investice a postupně i zahraniční obchod. Česká republika tak ukazuje svou odolnost a připravenost na dobré časy.
Přes makroekonomický optimismus přichází do hry i rozvolněná fiskální politika nové vlády. Administrativní zásahy, jako je odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje, sníží náklady pro spotřebitele a pomohou tlačit inflaci k cílové 2% hranici. I přes tento pozitivní vývoj zůstávají cenové tlaky ve službách a zejména na trhu nemovitostí vysoké. Právě přetrvávající jádrová inflace, živená silnou poptávkou a přehřátým realitním sektorem, představuje hlavní argument pro Českou národní banku (ČNB). Ta pravděpodobně udrží úrokové sazby stabilní na úrovni 3,5 %, a to i za cenu toho, že vládní stimulace tlačí deficit veřejných financí k nepopulární hranici 3 % HDP.
Klíčovým faktorem pro budoucí vývoj ekonomiky zůstávají vnější rizika, před nimiž je třeba být obezřetný. Domácí optimismus je sice vysoký, ale závislost na globálních partnerech přetrvává. Nebezpečí představuje zejména nejisté cyklické oživení německé ekonomiky po šesti letech stagnace, ale také geopolitická rizika spojená s válkou na Ukrajině či potenciální hospodářsko-politické rozmary spojené s volbami v USA. Přestože vnější prostředí není zcela bezpečné, silná výchozí pozice a prokázaná odolnost české ekonomiky dávají analytikům silný důvod věřit, že rok 2026 bude rokem silných investic a prosperity.
About the Author
