Americká ekonomika vstupuje do roku 2026 s mimořádně silnou kondicí, podpořenou masivní fiskální expanzí převyšující 5,5 % HDP a optimismem v soukromém sektoru taženým investicemi do umělé inteligence. Navzdory prognóze robustního růstu HDP (2,5–3 %) však trhy paralyzuje jediná, kritická obava: potenciální ztráta kredibility Federálního rezervního systému (Fed). Tato nejistota se již promítá do cen, kdy zlato a stříbro prudce rostou a dosahují nových historických maxim, protože investoři hledají bezpečné přístavy kvůli obavám z politizace klíčové měnové instituce.
Jádrem napětí je snaha administrativy D. Trumpa o diskreditaci a odvolání předsedy Fedu, Jeroma Powella, s cílem dosadit loajální vedení, které by upřednostnilo politické zájmy před mandátem cenové stability. Powell, který důsledně udržuje restriktivní měnovou politiku krotící inflaci dlouhodobě se pohybující nad cílovými 2 %, označil vyšetřování ministerstvem spravedlnosti za bezprecedentní politicky motivované zastrašování. Tato ofenziva je zjevným pokusem zasáhnout do nezávislosti Fedu a ovlivnit rozhodování o úrokových sazbách podle přání prezidenta, nikoli podle ekonomických dat.
Ohrožení nezávislosti centrální banky nemá v moderní americké historii obdoby a nese s sebou zhoubné dlouhodobé důsledky pro americkou ekonomiku. Méně nezávislý Fed, podléhající politickému tlaku, obvykle vede k prosazování nižších úrokových sazeb pro levnější financování rozpočtu, což vyústí ve vyšší inflaci, masivní zadlužení státu a kritickou finanční nestabilitu. Závažnost situace podtrhuje i veřejná podpora, kterou současnému šéfovi Fedu vyjádřili jeho vlivní předchůdci, jako jsou Ben Bernanke a Alan Greenspan, zdůrazňující nutnost ochrany institucionální integrity pro stabilitu globálních trhů.
About the Author
