Vláda způsobila poprask na finančních trzích, když schválila státní rozpočet se schodkem neuvěřitelných 310 miliard korun. Toto rozhodnutí, jež překračuje původní návrh o 24 miliard, je alarmující zejména proto, že drasticky ignoruje Zákon o rozpočtové odpovědnosti. Ten stanovuje maximální možný deficit ve výši 237 miliard Kč. Kabinet tak fakticky schvaluje deficit o plných 73 miliard korun vyšší, než je zákonný limit. Přestože ministryně financí obhajuje tento krok krkolomným výkladem o pozdním projednání rozpočtu, kritici, včetně Národní rozpočtové rady, tvrdí, že vláda hrubě porušuje ducha fiskálních pravidel.
Pohled do struktury výdajů odhaluje jasné vládní priority na úkor strategických závazků. Došlo k zásadním škrtům v obranných výdajích ve výši 21 miliard Kč, čímž Česká republika nenaplňuje závazky vůči NATO, jelikož výdaje klesají na pouhých 2,07 % HDP. Ušetřené peníze putují naopak do sociální oblasti, vyšších platů ve veřejném sektoru a zejména na zvýšené energetické dotace pro domácnosti. Na druhou stranu, došlo k pozitivnímu navýšení rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury o 26 miliard Kč, což je klíčové pro pokračování již zahájených infrastrukturních projektů.
Hlavní ekonomové však bijí na poplach. Ačkoliv deficit veřejných financí zůstává pod maastrichtskou hranicí 3 % HDP a nehrozí akutní Armageddon ratingových agentur, problém leží jinde: Vláda masivně navyšuje státní zadlužení v době, kdy ekonomika svižně poroste o 2,4 %. Tato zbytečná fiskální stimulace nejenže působí pro-inflačně, ale především promarňuje ideální příležitost, kterou by měl kabinet využít k vyztužení veřejných financí. Místo přípravy na budoucí negativní dopady demografického vývoje v příštích dekádách tak vláda volí riskantní cestu zbytečně vysokého deficitu.
About the Author
