Česká národní banka se aktuálně přiklání ke stabilitě úrokových sazeb, i když se v bankovní radě ozývají hlasy pro jejich zvýšení. Jakub Seidler naznačuje, že pokud se podaří utlumit primární dopady konfliktů v Perském zálivu na ceny energií, mohla by se tuzemská inflace začátkem příštího roku přiblížit ke kýžené hranici 3 %. Výzvou pro centrální bankéře však zůstává zpožděný efekt cenových fixací u energií a snaha firem navýšit si marže pod záminkou rostoucích nákladů, což doplňuje očekávaný pokles jádrové inflace díky ochlazení realitního trhu.
Sousední Německo se mezitím pouští do ambiciózní konsolidace veřejných financí a na stole má nový návrh státního rozpočtu. Ten počítá s výraznými investicemi do obrany ve výši 3,1 % HDP, ale také se zvýšením daně z tabáku, alkoholu a zavedením nových odvodů ze slazených nápojů. Německá vláda se tak snaží manévrovat mezi přísnou dluhovou brzdou a nutností investovat, což vede k vytváření nepřehledných speciálních fondů mimo hlavní rozpočet, zatímco ekonomický svět napjatě sleduje, jak tyto kroky ovlivní stabilitu celé eurozóny.
Zásadní geopolitický zvrat nastává na trhu s černým zlatem, kde Spojené arabské emiráty oznámily odchod z ropného kartelu OPEC a OPEC+. Tento krok je výsledkem dlouhodobých rozporů se Saúdskou Arábií a touhy SAE po navýšení vlastní těžby, což by za normálních okolností vedlo k poklesu ceny ropy. Tržní dynamiku však komplikuje rostoucí napětí mezi USA a Íránem ohledně kontroly nad strategickým Hormuzským průlivem, což udržuje investory v nejistotě a upírá jejich pozornost k nadcházejícím krokům amerického Fedu.
About the Author
