ČNB přidává na tlaku. Bankovní rada České národní banky na listopadovém zasedání zvedla základní úrokovou sazbu na 4 % a jednalo se o druhé zvýšení v letošním roce. Za krokem stojí přetrvávající inflační tlaky v české ekonomice i proinflační rizika, která si centrální banka hlídá už s ohledem na rok 2027. Finanční trhy sice zvýšení sazby předjímaly, mnohem větší pozornost teď věnují oficiálnímu komentáři a prognóze, které ČNB zveřejní odpoledne.
Analytici i investoři se shodují, že dnešní krok pravděpodobně nebude poslední. Trhy v horizontu jednoho roku započítávají další tři zvýšení sazeb, přičemž klíčovou roli při rozhodování ČNB sehrát lednová inflace. Ta obvykle nastavuje laťku pro celý následující rok a promítne se do ní nejen nové ceníky energií, ale i zřejmě vyšší ceny potravin, jejichž zlevňování se chýlí ke konci. Přesto zatím nic nenasvědčuje tomu, že by ČNB stála na prahu nového cyklu výraznějšího zpřísňování měnové politiky – spíše než o dramatické zásahy jde o precizní dolaďování.
Zvýšení sazby zároveň posiluje korunu, protože rozšiřuje úrokový diferenciál vůči euru. Pro zahraniční investory tak vedle státních dluhopisů zvyšuje atraktivitu i krátkodobých korunových aktiv, včetně úložek na mezibankovním trhu. Česká měna tak získává zpět půdu pod nohama a pro investory se rýsuje zajímavá příležitost v regionu, kde vysoké výnosy konečně začínají kompenzovat politická i ekonomická rizika.
About the Author
