Český průmyslový sektor se ocitl v kritickém bodě, když nejnovější data z ledna signalizují mírné ochlazování výrobní aktivity. Index nákupních manažerů (PMI) klesl na 49,8 bodu, čímž se dostal pod klíčovou hranici 50, a zklamal tak tržní očekávání. Ačkoliv objem výroby dočasně rostl díky plnění dřívějších zakázek, české podniky masivně hlásí úbytek nových objednávek a vlažnou poptávku, což je přímý důsledek přetrvávající ekonomické nejistoty v klíčových exportních zemích.
Hlavní brzdou stabilního růstu zůstává vleklá situace v sousedním Německu, kde se kýžené ekonomické oživení stále nedostavuje a nepříznivě ovlivňuje české exportéry. Firmy na tuto nestabilitu reagují defenzivně, když jsou nuceny snižovat stavy zaměstnanců a omezovat nákup vstupů. Paradoxní je, že navzdory ochlazení poptávky došlo k prudkému skoku ve výrobní inflaci, která dosáhla tříletého maxima, což nevyhnutelně tlačí ceny výstupů vzhůru a ztěžuje podnikům manévrovací prostor na trhu.
Prognózy hlavního ekonoma společnosti INVESTIKA pro rok 2026 jsou opatrné. Nečeká se žádné skokové zlepšení německé ekonomiky, a proto se tuzemští průmyslníci musí strategicky zaměřit na diverzifikaci směrem k alternativním vývozním trhům. Tato strategie je klíčová pro zmírnění závislosti na západním sousedovi. Celkově se pro průmyslový sektor očekává jen velmi mírné zlepšení výkonu, pohybující se okolo 1,5 procenta, což naznačuje, že cesta k robustnímu růstu bude letos spíše pomalá a náročná.
About the Author
