Českou ekonomiku čeká bezpochyby nejdůležitější týden posledních měsíců, který dramaticky ovlivní budoucí směřování úrokových sazeb. Trhy netrpělivě vyhlížejí data o klíčové lednové inflaci, jež je tradičně složitě predikovatelná, ale stanovuje cenovou laťku pro celý rok. Ihned poté zasedá Česká národní banka (ČNB), vyzbrojená zbrusu novou makroekonomickou prognózou. Na trhu navíc v posledních týdnech zesílily „holubičí“ signály, které vracejí do hry scénář dalšího mírného snížení základní úrokové sazby již v tomto roce. Investoři s tímto scénářem už částečně počítají, což dokazuje pokles dvouletých a tříletých swapových sazeb viditelně pod úroveň základní sazby.
Středem pozornosti u lednové inflace je dvojí kritické dilema. Zaprvé, jak hluboko celková inflace nakonec poklesne pod cílovou hranici 2 %; odhady naznačují možný propad až k 1,5 %, tažený zejména levnějšími energiemi a potravinami. Zadruhé, a to je pro ČNB klíčové, zda se udrží silné inflační momentum v segmentu služeb, kde ceny stále svižně rostou (aktuálně nad 5 %) kvůli přetrvávající napjaté situaci na trhu práce. Pokud ceny služeb nepoleví, bankovní rada by měla tento výrazný pokles celkové inflace „ignorovat“ jako čistě dočasný fenomén a zůstat obezřetná. Jen nečekaně silný útlum cenového tlaku ve službách nebo extrémní propad celkové inflace by mohl změnit přísný postoj centrálních bankéřů.
Postoj bankovní rady ČNB k velmi nízké letošní inflaci a konečné vyznění nové prognózy budou proto klíčové pro další rozhodování. Ačkoliv se již v únoru může objevit hlas pro snížení sazeb, analytici (včetně Jana Bureše z ČSOB) očekávají, že vážná debata o dalším poklesu sazeb propukne spíše až v květnu nebo v srpnu. Bude zásadní pozorně sledovat komentáře guvernéra Michla a viceguvernéra Fraita, abychom pochopili, jak moc se posunulo hodnocení rizik od pro-inflačních k proti-inflačním a jak silná panuje shoda uvnitř rady. Tato kombinace výsledku lednové inflace a rétoriky ČNB nám poskytne konečnou odpověď na stěžejní tržní otázku: Jak pravděpodobný je letos další radikální zásah do českých úrokových sazeb?