Česká národní banka (ČNB) drží globálně jedny z nejvyšších devizových rezerv, které tvoří ohromujících 40 % HDP, což je několikanásobně více než u sousedních zemí. Tento masivní objem je dědictvím éry kurzového závazku (2013–2017) a nyní se dostává pod drobnohled. Mezinárodní měnový fond (MMF) totiž doporučuje zvážit jejich snížení. Důvodem je alarmující finanční zátěž, kterou tyto rezervy představují v době vyšších úrokových sazeb. ČNB je nucena platit komerčním bankám vysoké náklady na repo operace, které loni dosáhly zhruba 100 miliard korun, což vyvolává otázku udržitelnosti této „palebné síly“.
Navzdory finanční zátěži plní devizové rezervy ČNB klíčovou roli. Pro malou a otevřenou ekonomiku představují nezbytnou pojistku proti vnějším šokům, což se potvrdilo během krizí spojených s covidem a válkou na Ukrajině. Masivní „palebná síla“ ČNB se ukázala jako neocenitelná pro stabilizaci kurzu a efektivní tlumení dovezených inflačních tlaků. Ačkoliv centrální banka vykazuje kumulovanou ztrátu, její prioritou zůstává stabilita cen, nikoli zisk. Ztráty navíc úspěšně kompenzuje: prostřednictvím diverzifikace aktiv a investic do akcií (26 % investiční tranše) dosáhla ČNB v loňském roce rekordních výnosů 250 miliard Kč, které převýšily veškeré úrokové náklady placené bankám.
Doporučení MMF ohledně snižování devizových rezerv dává dlouhodobě smysl, ale musí probíhat velmi pozvolna a transparentně, aby se minimalizovaly nežádoucí kurzové reakce. Tuto politiku už ČNB implementuje pravidelným odprodejem výnosů z rezerv. Nicméně, razantní redukce by mohla ohrozit budoucí stabilitu koruny. Vzhledem k aktuální geopolitické nestabilitě a nepředvídatelným vnějším šokům je pro ČNB kriticky důležité udržet si dostatečnou „palebnou sílu“ – objem rezerv, který jí umožní efektivně zasáhnout a bránit ekonomiku před budoucími krizemi.
About the Author
