Nemovitostní fondy zažily v posledním desetiletí v Česku nebývalý rozkvět a staly se jedním z nejoblíbenějších nástrojů tuzemských investorů. Objem majetku v nich narostl na úctyhodných 160 miliard korun, přičemž zásadní podíl na tomto úspěchu mají fondy úzce propojené s nezávislými finančními poradci. Tato „cihlová“ investice, lákající na ideální kombinaci stability a výnosu, však nyní čelí nečekané hrozbě, která může zasáhnout její nejcitlivější místo – likviditu a objem volné hotovosti.
Aktuální snaha České národní banky (ČNB) o striktní regulaci odměňování investičních poradců vyvolává na trhu značné napětí. Plánované zavedení povinné fixní složky odměny může drasticky omezit obchodní motivaci i aktivitu zprostředkovatelů, kteří jsou pro distribuci nebankovních fondů naprosto klíčoví. Pokud dojde k výraznému utlumení tohoto poradenského kanálu, hrozí reálný scénář, kdy se přítok nového kapitálu zastaví a naopak vzroste tlak na odkupy, což může stabilitu celého realitního sektoru v Česku vážně ohrozit.
Stresové testy naznačují, že při silném poklesu aktivity poradců by mohlo dojít k proražení zákonné desetiprocentní hranice likvidity již během druhého roku. Taková situace by fondy pravděpodobně donutila k jejich dočasnému uzavření a zastavení odkupů, což by fatálně otřáslo dlouhodobou důvěrou investorů v nemovitostní aktiva. Je proto na místě se ptát, zda jsou regulatorní experimenty u segmentu s minimem stížností skutečně nutné, nebo zda zbytečně nehazardují s úsporami tisíců českých domácností, které do těchto fondů vložily své prostředky.
About the Author
