Česká ekonomika aktuálně čelí fascinujícímu paradoxu, kdy celková inflace v únoru klesla na 1,4 %, což představuje nejnižší hodnotu od října 2016. Přestože se zdá, že tempo zdražování výrazně zvolnilo a ceny zboží i služeb v úhrnu klesají, realita pro české domácnosti je mnohem komplikovanější. Hlavním motorem, který drží hladinu výdajů vysoko, jsou náklady na bydlení. Ty i nadále neúprosně rostou a z rodinných rozpočtů ukrajují měsíčně o tisíce korun více než v minulých letech, čímž vytvářejí značný tlak na životní úroveň obyvatel.
Detailní analýza trhu odhaluje dramatické rozdíly v cenách konkrétních komodit a služeb. Zatímco ceny energií přinesly úlevu v podobě poklesu elektřiny o 11,9 % a zemního plynu o 7,2 %, ostatní položky spojené s bydlením, jako je nájemné či vodné a stočné, pokračují v růstu. Výrazné výkyvy zaznamenal také trh s potravinami; radost z levnějšího mléka a tuků střídá šok u hovězího masa, které zdražilo o 22 %. K celkovému napětí přispívají i vyšší náklady na alkohol, tabák a stravovací služby, které se společně s rostoucími cenami dovolených podílejí na aktuálním ekonomickém vývoji.
Budoucí výhled zůstává pod vlivem globální nejistoty a geopolitických konfliktů, které mohou kdykoliv rozvířit novou inflační spirálu. Klíčovým rizikem je situace na Blízkém východě a možné omezení dodávek ropy a plynu přes strategické průlivy, což by okamžitě zvýšilo ceny na celosvětových trzích. Vzhledem k tomu, že ceny energií zásadně ovlivňují všechna odvětví včetně stavebnictví, odborníci predikují, že ceny nemovitostí v příštích měsících pravděpodobně opět porostou. Pro zájemce o vlastní bydlení to znamená jediné: levnější časy jsou v nedohlednu a trh se připravuje na další vlnu zdražování.
About the Author
