Český průmysl vstoupil do roku 2026 nečekaným ochlazením, když lednová produkce meziměsíčně poklesla o 2,6 %. Tato korekce přišla po mimořádně silném závěru loňského roku, jehož celkový růst byl zpětně revidován na úctyhodných 2,2 %. I když lednová čísla na první pohled nenaplnila optimistická očekávání trhu, po očištění o pracovní dny si tuzemští průmyslníci stále udržují solidní meziroční růst o 2,8 %. Hlavním hybatelem poklesu byla tentokrát zpracovatelská výroba, zatímco energetický sektor jako jeden z mála vykázal dvouciferný skok vpřed.
Nejcitlivější zásah pocítilo strojírenství a výroba kovových konstrukcí, přičemž mírný útlum se nevyhnul ani klíčovému automobilovému průmyslu. Přestože hodnota nových zakázek po rekordním prosinci nominálně poklesla, v meziročním srovnání zůstává o téměř 10 % vyšší díky neutuchajícímu zájmu ze strany domácích i zahraničních odběratelů. Tento trend vysílá jasný signál, že český výrobní sektor má stále dostatek síly pro další rozvoj a aktuální výkyv je spíše technickou korekcí po předchozím silném výkonu než začátkem hlubokého propadu.
Výhled pro zbytek letošního roku zůstává navzdory lednovému zakopnutí pozitivní a ekonomové predikují pokračující cyklické oživení. Největší riziko pro ekonomický růst však nadále představují nevyzpytatelné ceny energií, zejména zemního plynu, na kterém je tuzemská výroba závislá více než na ropných produktech. Dobrou zprávou pro investory i firmy je fakt, že se energetická náročnost českého průmyslu v posledních letech systematicky snižuje, což výrazně zvyšuje jeho odolnost proti vnějším šokům a posiluje jeho konkurenceschopnost na evropském trhu.
About the Author
