Hranice mezi terorismem a občanskými nepokoji se povážlivě stírají, což pro moderní byznys představuje riziko v řádech miliard korun. Tradiční pojistné programy postavené na ochraně budov před fyzickými útoky rychle zastarávají, neboť současná hrozba se přesunula do sféry kybernetických útoků, politického násilí a sofistikovaných sabotáží státních aktérů. Od roku 2005 se počet ozbrojených konfliktů ve světě zdvojnásobil, což nutí risk manažery po celém světě k drsnému přezkumu svých smluv, v nichž často nacházejí znepokojivé mezery v krytí.
Současný terorismus už nemá jasně ohraničenou tvář, ale útočí na tzv. „měkká místa“, jako jsou veřejné prostory, náboženská shromáždění či digitální infrastruktura. Pro pojišťovací makléře to znamená nutnost precizně rozlišovat mezi terorismem, sabotáží a riziky typu SRCC (stávky, nepokoje a občanské bouře), po kterých raketově roste poptávka. Klíčovým problémem dneška už není jen fyzické poškození majetku, ale především provozní paralýza a přerušení dodavatelských řetězců, které mohou firmu zlikvidovat stejně efektivně jako výbuch.
Jedinou cestou k zachování stability v tomto nepředvídatelném prostředí jsou transparentní a vrstevnaté pojistné programy, které kombinují soukromý kapitál s vládními teroristickými fondy. Veřejno-soukromé projekty (PPP) tvoří nezbytný bezpečnostní polštář schopný absorbovat systémové ztráty, na které trh sám nestačí. Úspěšný risk management se dnes neobejde bez dynamického, datově podloženého hodnocení rizik a schopnosti neustále aktualizovat krytí podle toho, jak se globální hrozby v reálném čase přelévají z fyzického světa do kyberprostoru.
About the Author
