Globální ekonomika čelí vážnému otřesu, který se nejvýrazněji propisuje do prudkého růstu výnosů státních dluhopisů. Tento citlivý barometr reaguje na eskalaci napětí na Blízkém východě a hrozbu přerušení dodávek ropy přes Hormuzský průliv. Vyšší ceny energií se již začínají plošně přenášet do cen běžných statků, což vyvolává reálné obavy z nekontrolovaného návratu inflace. Desetileté americké dluhopisy, jejichž výnosy se vyšplhaly na 4,64 %, tedy na úrovně srovnatelné s obdobím před finanční krizí v roce 2007, tak jasně signalizují konec éry levného financování pro firmy i domácnosti.
Alarmující data z největších světových ekonomik potvrzují, že inflační tlaky jsou mnohem hlubší, než se původně předpokládalo. Zatímco čínská výrobní inflace PPI definitivně opustila deflační pásmo, ve Spojených státech vystřelila výrobní inflace až na 6 % a spotřebitelská inflace CPI na 3,8 %. Růst cen už přitom není omezen pouze na energie, ale agresivně se šíří do sektoru služeb, bydlení a širších výrobních nákladů. Tento trend vytváří extrémní tlak na globální finanční trhy, kde narůstající nervozita investorů reflektuje obavy z dlouhodobě vysokých cenových hladin a nutnosti přehodnotit dosavadní investiční strategie.
Americká centrální banka se ocitá v nezáviděníhodné situaci, kdy ji trh začíná vnímat jako instituci, která reaguje příliš pomalu na dravý nástup inflačních očekávání. Fed zatím drží základní sazby beze změny, ale rostoucí pravděpodobnost jejich dalšího zvýšení staví bankéře před osudovou volbu mezi podporou hospodářského růstu a neúprosným bojem s cenovou nestabilitou. Investoři nyní s napětím sledují, zda centrální banka přistoupí k razantnímu utažení měnové politiky, což by mohlo znamenat sice zkrocení inflace, ale zároveň i riziko výrazného zpomalení celé ekonomiky.
About the Author
