Svět kapitálových trhů stojí na prahu historického milníku, kterému vévodí nejambicióznější IPO všech dob. Společnost SpaceX pod taktovkou Elona Muska míří k valuaci až 2 bilionů dolarů, přičemž plánuje získat rekordních 75 miliard dolarů, což je částka, která zcela zastiňuje všechny předchozí emise. Tento technologický gigant není sám – v závěsu stojí další dravci jako Anthropic či OpenAI, doprovázení masivními investicemi od Alphabetu a Berkshire Hathaway. Pro investory to znamená jediné: začíná nová éra, kde se pravidla hry na akciových trzích přepisují v reálném čase.
Pod povrchem těchto závratných čísel se však skrývá strukturální hrozba pro indexové investování. Moderní IPO mechanismus využívá takzvaný „maximálně cynický scénář“, kdy je uměle nízká nabídka akcií nabízena cenově necitlivým indexovým fondům a retailovým investorům, kteří nemohou vyjednávat o ceně. Tím, že velké indexy jako Nasdaq či S&P zkracují čekací lhůty pro zařazení těchto gigantů, dochází k masivní automatické poptávce bez ohledu na fundamentální analýzu. Tento trend odhaluje hlubokou zranitelnost pasivního investování, kde se tvorba cen de facto externalizuje na strukturu indexů, nikoliv na reálnou hodnotu firem.
Přicházející vlna mega-emisí může navíc znamenat definitivní konec éry de-ekvitizace, která po dvě desetiletí hnala ceny vzhůru díky zpětným odkupům akcií a snižování nabídky kapitálu. Pokud trh v nejbližších letech zaplaví nová nabídka akcií od technologických „unicornů“, hrozí opakování scénáře z roku 1999, kdy po vrcholu IPO následoval drtivý krach. Pro regiony střední a východní Evropy, včetně pražské burzy, představuje tento vývoj další riziko: gravitační síla amerických technologických gigantů může odčerpat kapitál z menších trhů a prohloubit jejich valuační diskont v době, kdy čelí vlastním strukturálním výzvám.
About the Author
