Evropská centrální banka se odhodlala k dalšímu zvýšení úrokových sazeb o 25 bazických bodů, čímž se podle předních analytiků ocitla na velmi tenkém ledě. Toto rozhodnutí vyvolává varovné vzpomínky na rok 2011, kdy neuvážené zpřísnění měnové politiky přililo benzín do ohně tehdejší dluhové krize a podrylo ekonomickou stabilitu celé eurozóny. Aktuální krok přichází v kritickém momentě, kdy Německo bojuje se stagnací a hospodářský růst Evropy citelně oslabuje, což vyvolává vážné obavy, zda se bankéři nedopouštějí další učebnicové chyby.
Zatímco tržní konsenzus predikuje pro zbytek roku spíše stabilitu, vyšší sazby již nyní představují značnou brzdu pro investice, které jsou pro budoucí oživení evropského trhu klíčové. Analytici upozorňují, že ECB riskuje zbytečné dušení ekonomiky v situaci, kdy se ceny energií stabilizují a inflační tlaky vykazují známky ústupu. Zpomalující eurozóna tak čelí tlaku, který může místo kýženého ochlazení inflace přinést hlubší makroekonomické problémy a nutnost budoucího drastického snižování sazeb, aby se zabránilo nejhoršímu.
Paralelně s evropským děním svádí vnitřní boj o nastavení parametrů také Česká národní banka, kde je debata o sazbách aktuálně vyrovnaná na ostří nože. Přestože tlak na růst mezd a fiskální politika státu nahrávají scénáři dalšího zpřísnění, celkově nízká inflace a stávající restriktivní nastavení nabádají k opatrnosti. V případě, že by se ČNB rozhodla pro zvýšení, půjde pravděpodobně o ojedinělý, krátkodobý zákrok s cílem ukotvit inflační očekávání, po kterém by měl následovat postupný návrat k nižším úrokovým úrovním pro podporu domácího hospodářství.
About the Author
