Evropská centrální banka dnes zasedá a podle konsenzu všech 74 oslovených ekonomů agenturou Reuters se očekává, že ponechá úrokové sazby beze změny. Trhy však po nedávné eskalaci konfliktu na Blízkém východě opět spekulují o možném dvojím zvýšení sazeb. Analytici České spořitelny tento optimismus považují za předčasný, protože očekávaná inflace v eurozóně na příští rok se pohybuje kolem 2 % a makroekonomické údaje ochlazují. Klíčovým signálem pro ECB budou předběžné odhady HDP Německa a eurozóny za druhé čtvrtletí, které mají být zveřejněny příští týden, přičemž nelze vyloučit mezičtvrtletní pokles německé ekonomiky.
Eurostat zároveň zveřejnil znepokojivá data o veřejném deficitu a dluhu za první čtvrtletí. V eurozóně i celé EU dosáhl deficit 3,1 % HDP a v posledních dvou letech nedochází ke zlepšení. Veřejný dluh v eurozóně se blíží 90 % HDP, v EU je to zhruba 83 %. Problémem není jen samotná velikost dluhu, ale především jeho dynamika a struktura, kdy značná část zadlužení směřuje do spotřeby namísto investic do infrastruktury, vzdělání, vědy a obrany, které by v budoucnu zvýšily potenciál ekonomiky.
Z pohledu veřejných financí si Česká republika v rámci EU stále vede relativně příznivě. Vyšší zadlužení by nemuselo být problémem pouze za předpokladu, že by prostředky směřovaly do projektů zvyšujících budoucí potenciální HDP. V opačném případě hrozí nejen negativní dopady samotného zadlužení, ale také růst rizikové prémie země a s tím spojené zdražení dalšího dluhového financování. Investice do klíčových sektorů jsou tak zásadní pro udržitelný růst bez negativních dopadů na úrokové sazby.
About the Author
