Česká republika dosáhla historického maxima v hodnocení finančního zdraví, když se v letošním Indexu prosperity vyšvihla na sedmé místo. Hlavním motorem tohoto úspěchu je nebývalá spořivost domácností, které drží na bankovních účtech rekordních 3,3 bilionu korun. Tento pozitivní trend je o to výraznější, že přichází navzdory přetrvávajícím vysokým výdajům za energie a stále nízké míře investic, které tradičně patří mezi slabiny českého hospodaření.
Zájem Čechů o aktivní správu úspor a investice dynamicky roste. Zatímco za investory se nyní považuje 46 % populace, dalších 27 % tuto možnost aktivně zvažuje. Tento posun v myšlení je doprovázen klesajícím počtem lidí, kteří investování zcela odmítají, což analytici považují za znak rostoucí finanční gramotnosti a ochoty hledat efektivnější zhodnocení svých peněz než jen na netermínovaných vkladech.
Pozitivní výsledky celkového skóre však zastiňuje výrazný propad v oblasti finanční rovnosti mezi muži a ženami. Česko se v tomto podpilíři propadlo na 18. příčku, což odráží dlouhodobé strukturální problémy na trhu práce. Zatímco skandinávské země a Slovensko si díky změnám v metodologii výrazně polepšily, Česká republika v oblasti rovnosti příležitostí a moci nadále patří mezi nejhorší státy v Evropě.
About the Author
