Ceny potravin v České republice v červnu 2026 meziročně klesly o více než 3 %, což významně přispělo ke zpomalení celkové inflace na 1,5 %. Tento pokles je však podle ekonoma Jana Bureše pouze dočasný a neudržitelný. Hlavní příčinou zlevnění je především propad cen mléčných výrobků a másla, který nemá strukturální základ, ale je důsledkem předchozího vysokého růstu cen v letech 2024–2025 a levnějších krmiv. Tento stav vytváří podle odborníků nebezpečný prostor pro výrazné zdražování v následujícím roce.
Zásadní hrozbou pro budoucí vývoj cen je přetrvávající uzavření Hormuzského průlivu, což vyvolává inflační šok, který se s časovým zpožděním promítne do celého potravinového řetězce. Očekává se zdražování hnojiv a krmiv, což povede k růstu cen masa a mléčných výrobků. Situaci dále komplikuje růst cen zemního plynu (kolem 60 EUR/MWh) a elektřiny v důsledku eskalace konfliktu na Blízkém východě, přičemž právě energeticky náročné procesy jako pasterace mléka jsou na těchto komoditách kriticky závislé.
Pro příští rok analytici předpovídají růst cen potravin minimálně o 4 %, tedy nad historickým průměrem. V kombinaci s očekávaným zdražováním energií, které letos naopak zlevňovaly, a přetrvávající vysokou inflací ve službách, by se celková inflace na začátku roku 2027 mohla pohybovat v pásmu 3–4 %. Finanční trhy již na tuto hrozbu reagují a v důsledku posledního geopolitického napětí zvyšují sázky na další růst úrokových sazeb. Levné máslo je tak jen dočasnou iluzí, za kterou si v budoucnu výrazně připlatíme.
About the Author
