Český realitní trh se nachází v paradoxní situaci, když zájem o investování do nemovitostí a nová bydlení prudce roste, zatímco výstavba tomu neodpovídá. Přestože se v červnu letošního roku zahájila stavba 4 013 bytů, což je o 52,9 procenta více než před rokem, tahounem statistiky jsou nově zahájené rodinné domy srovnávané s extrémně nízkými čísly z loňska. V Praze bylo v prvním čtvrtletí zahájeno jen 1 449 bytů — téměř o polovinu méně než v předchozím roce — a počet stavebních povolení zde klesl o více než pětinu.
Klíčovým problémem se stává čas, který je pro český development skrytým nákladem. Z akvizice pozemku přes projektovou přípravu a povolovací proces až po kolaudaci uběhnou u menších developerských projektů běžně čtyři až osm let. Zatímco v Nizozemsku bývá povolovací řízení měřeno týdny a ve Švédsku průměrně 56 měsíci, česká stavební povolení trvají extrémně dlouho. Během této doby se mohou výrazně změnit ceny stavebních materiálů, úrokové sazby i energetika — jen v prvním čtvrtletí letošního roku vzrostly náklady na stavební materiály přibližně o pět procent, čímž se rozpočty vytvořené před lety stávají nereálnými.
Tento problém se nejvíc dotýká menších regionálních developerů, kteří musí čelit výrazně vyššímu tlaku na cashflow, dražšímu financování a větším podnikatelským rizikům. Právě oni tvoří základ české bytové výstavby, avšak kombinace dlouhého povolování, nevýhodného úvěrového prostředí a omezeného přístupu k bankovním úvěrům je nutí často hledat alternativní zdroje financování. Zájem o novou výstavbu a investice do ní v Česku přitom dále roste, což činí útlum výstavby stále výraznějším problémem celé ekonomiky.