Objem dluhu na bydlení Čechů, který zahrnuje hypotéky a úvěry ze stavebního spoření, dosáhl na konci června letošního roku 3,7 bilionu korun, což představuje meziroční nárůst o 17,1 %. Jedná se o nejrychleji rostoucí tempo od konce prvního čtvrtletí roku 2022 a za první dvě pololetí 2026 celkově vzrostl dluh o 333,4 miliardy Kč. Česká republika se s jistotou blíží historické hranici čtyř bilionů.
Klíčovým faktorem tohoto růstu je proces refinancování hypoték, při kterém si klienti, kteří si úvěr půjčili v období nízkých sazeb během pandemie, refinancují své závazky za současné výrazně vyšší úrokové sazby. Průměrná sazba při refixaci v prvním pololetí 2026 činila přibližně 4,7 %, tedy téměř dvojnásobek původních dvou procent. Pro modelovou rodinu s hypotékou pět milionů korun na 27 let to znamená nárůst měsíční splátky zhruba o 30 %. Zajímavostí je, že přitom počet klientů bank s dlouhodobým dluhem klesá – meziročně jich bylo o 2 600 méně a celkem se počet úvěrových smluv snížil na 1 322 000.
Přestože dluh na bydlení roste rychleji než dluh na spotřebu, který letos vzrostl o 47,8 miliardy korun, odborníci kladou důraz na konektivitu mezi příjmy a splátkami. Průměrná mzda se od začátku roku 2021 zvýšila o přibližně 40 %, zatímco modelová hypotéční splátka jen o třetinu. Podíl nesplácených úvěrů tak zůstává pod jedním procentem celkového objemu zadlužení, což naznačuje, že většina domácností dokáže vyšší náklady pokrýt ze svého příjmu.
About the Author
