Přestože Česká národní banka drží základní úrokové sazby, hypotéky v Česku přesto zdražují. Tento paradoxní stav však nemá původ přímé vlivu ČNB, ale tají se hluboko v evropských finančních trzích. Klíčem k porozumění situaci je nová studie Evropské centrální banky, která odhalila, že šoky na trhu s plynem se přelévají nejen do skutečné inflace, ale také do tržních inflačních očekávání — a tím přímo ovlivňují sazby, které platí české domácnosti při sjednávání hypoték.
Banky totiž své hypotékové sazby neurčují pouze podle repo sazby České národní banky, což je často chybně představováno jako jediný klíčový faktor. Pro kratší fixace je toto platné, ale u delších fixačních období hraje rozhodující roli cena peněz na finančním trhu, a sice zejména korunové úrokové swapy (IRS). Tyto deriváty reflektují očekávání investoralů na budoucí vývoj úrokových sazeb a jsou zásadním ukazatelem pro banky při tvorbě dlouhodobých hypotékových produktů.
Plynoucí inflační tlaky z evropských trhů tak vytvářejí řetězec, který se čtenáře dotýká přímo: stoupající inflační očekávání zvyšují ceny swapů, které zase posouvají hypotékové sazby nahoru — bez ohledu na krok ČNB. Pro každého, kdo plánuje koupi nemovitosti nebo refinancování hypotéky, je tedy zásadní sledovat nejen stanoviska české centrální banky, ale zejména vývoj na finančních trzích a evropské inflační trendy, které spoluurčují cenu půjček v korunách.
About the Author
