České hypotéky přesto zdražují, a to i přes to, že ČNB drží základní sazbu na historicky nízké úrovni 3,75 procenta. Důvodem je mimořádný vývoj tržních úrokových sazeb, zejména tzv. korunových úrokových swapů (IRS), které určují cenu dlouhodobých peněz. Nová studie Evropské centrální banky odhalila, že šoky na trhu s plynem se promítají nejen do skutečné inflace, ale také do inflačních očekávání na trhu – a tím už vede přímá cesta k českým hypotékám. Vývoj cen zemního plynu a ropy, ovlivněný válkou v Perském zálivu, představuje pro banky stále dražší zdroj krytí hypoték, což se okamžitě odrazuje v sazbách nabízených klientům.
Reálná data potvrzují tento trend: hypotéky v Česku na začátku září zdražely již pošesté v řadě, průměrná sazba vzrostla o 0,09 procentního bodu na 5,51 procenta, což je nejvyšší hodnota od června 2024. Podle odhadů ČNB se změny pětiletého IRS přenášejí do sazeb úvěrů na bydlení s vrcholem přibližně po čtyřech měsících a jejich dlouhodobý přenos činí až 60 až 100 procent. Jádrová inflace se drží těsně pod třemi procenty, úvěry a mzdy rostou svižně a někteří členové bankovní rady ČNB už připouštějí možnost ještě jednoho zvýšení sazeb do konce roku – přestože zvýšení základní sazby na zasedání 17. září nepředstavuje základní scénář, jeho pravděpodobnost se výrazně zvýšila.
Klíčovým závěrem pro hypoteční klienty i českou vládu je nepřátelská zpráva: i kdyby ČNB letos sazby nezvýšila, hypotéky mohou dále zdražovat. ČNB totiž určuje cenu krátkodobých peněz, ale cenu peněz dlouhodobých – tedy cenu samotné hypotéky – z velké části určuje trh. Trh kvůli ropě, plynu a obavám z návratu inflace předkládá bankám stále dražší účet. Tedy i při stabilní základní sazbě ČNB lze očekávat další meziroční vzestavu hypotéčních sazeb, protože trhový faktor, řízený globálními komodity a inflačními očekáváními, bude nadále tlačit cenu půjček nahoru.
About the Author
