Výrobní inflace se vrací a hovoří čísla, která nelze ignorovat. Ceny průmyslových výrobců stouply v srpnu meziročně o 2 %, přičemž hlavním tahounem zdražování jsou pohonné hmoty. Za celý zpracovatelský průmysl rostou ceny dokonce o 4 % a způsobuje to nejen drahá benzinka, ale také zdražování v chemickém a plastikářském průmyslu, kam se propisují dražší vstupy. Jedinou brzdou zůstávají zatím levnější energie a klesající ceny v potravinářském sektoru.
Největším rizikem pro další vývoj cen v Česku jsou energie. Zemní plyn zdražil od února na více než dvojnásobek – na spotovém trhu se prodává nad 80 eur a forwardové ceny pro rok 2027 přesahují 60 eur. Podobně nepříjemný scénář se odehrává na trhu s elektřinou, jejíž ceny zůstávají nezvykle vysoké i mimo topnou sezónu a převyšují loňské rekordy. Toto zdražení se postupně propíše do nákladů firem napříč celou ekonomikou a pravděpodobně čeká zemi období nákladové inflace.
Česká národní banka může sáhnout ke zvýšení úrokových sazeb. Sázky na růst sazeb ČNB nabývají na síle právě kvůli vyhrocené situaci na komoditních a energetických trzích. Největší inflační riziko pro roky 2026 a 2027 dnes neleží na trhu práce, ale právě u cen energií a surovin. Prohloubit se může tak věčné dilema, zda se zdražování dotkne spíše firem, nebo konečných spotřebitelů.
About the Author
