Úrokové sazby v Česku rostou nejrychleji za poslední roky a dražší peníze začnou bolet firmy, domácnosti i státní rozpočet. Výnos desetiletého státního dluhopisu atakoval 5,4 %, což je nejvyšší úroveň od konce roku 2022, a pětiletý korunový swap se přiblížil hranici 5 % – jen za týden posílil o 30 bazických bodů. Český dluhopisový trh tak nezůstal imunní vůči globálnímu výprodeji a vzhledem ke kumulaci geopolitických, energetických a inflačních rizik nelze vyloučit, že vysoké sazby vydrží déle, než se čekalo.
První ránu pocítí firemní investice a hypoteční trh. Vyšší dlouhodobé sazby v kombinaci s nejistotou brzdí právě investice, které patří k hlavním pilířům růstu české ekonomiky – zejména citlivé investice do staveb. Swapová sazba pro nejoblíbenější tříletou hypoteční fixaci vyskočila na 4,9 %, tedy o 140 bazických bodů oproti konci února, což pošle průměrnou hypoteční sazbu výrazně nad 5 %. Nepříjemné překvapení čeká domácnosti, které budou v příštím roce masivně refinancovat – vyšší splátky jim ukrojí z disponibilního příjmu. Stříbrnou linijkou je ochlazení přehřátého trhu: růst cen nemovitostí by měl zpomalit na střední jednotky procent.
Třetím zasaženým je státní rozpočet a udržitelnost veřejných financí. Úrokové náklady na financování státního dluhu letos vzrostou zhruba na 110 miliard korun a příští rok – vinou schodku ve výši 3,5 % HDP – až na 130 miliard korun. Deficit plánovaný na 389 miliard korun se podle hlavního ekonoma Patria Finance Dominika Rusinka zásadně nezmění, přestože právě v době drahých peněz vysoké schodky dál zdražují financování dluhu a ohrožují dlouhodobou stabilitu veřejných financí. Odpovědnější rozpočtová politika se tak stává nezbytností.
About the Author
