Více než třetina Němců má při používání digitálních služeb zábrany a plných 54 % přiznává, že tempo digitalizace nestíhají. Reprezentativní průzkum odhalil, že Němci hodnotí své digitální dovednosti průměrnou známkou 2,6 – zatímco mladí ve věku 16 až 29 let si vystačí se známkou 2,1, senioři nad 75 let si dávají pouhých 3,6. Nové kompetence získávají lidé nejčastěji vlastní iniciativou (75 %), s pomocí přátel a rodiny (71 %), videí na YouTube (49 %) a stále častěji i umělé inteligence typu ChatGPT, kterou k učení využilo již 45 % respondentů.
Postoj k digitalizaci zůstává převážně pozitivní: 83 % Němců ji vnímá jako příležitost a 78 % si nedokáže představit život bez internetu. Zároveň však 36 % lidí váhá při využívání digitálních služeb bank, e-shopů či úřadů, 18 % by dokonce raději žilo ve světě bez technologií a 60 % považuje společnost za digitálně rozdělenou. Znatelné mezery panují i v kybernetické bezpečnosti – pouze 53 % umí ochránit svou identitu na internetu a jen polovina ví, co dělat při zneužití osobních údajů.
Česko je na tom překvapivě lépe – základní digitální gramotností disponuje 69 % populace, což zemi řadí na páté místo v EU (Němci mají jen 52 %), sebevědomě se však v digitálním prostředí cítí pouze 41 % Čechů. Pro pojišťovny z těchto čísel plyne jasné varování: online sjednávání pojištění, elektronická správa smluv a digitální likvidace pojistných událostí narážejí na hranice digitální gramotnosti klientů. Úspěšná digitalizace pojistného trhu proto vyžaduje souběžný rozvoj digitálních i tradičních kanálů, cílenou podporu méně zdatných skupin a posilování bezpečnostních návyků – jinak hrozí nárůst phishingu, podvodů a zneužití identity s negativními dopady na celé odvětví.
About the Author
