Ropa nad 100 dolary za barel vyhnala v září 2026 ceny pohonných hmot, plynu i elektřiny prudce vzhůru a svět se opět chvěje před další vlnou inflace. Reakce centrálních bankérů na sebe nenechala dlouho čekat – Evropská centrální banka zvedla úrokové sazby o 25 bodů na 2,65 % a americký Fed přidal stejný krok na 4 procenta, zatímco Česká národní banka svou sazbu 3,75 % zatím ponechala. Trh přitom očekává, že všechny centrální banky do konce roku sazby ještě mírně zvýší. V ČR meziroční inflace sice drží pouhých 1,9 %, odborníci však varují, že v lednu může atakovat čtyřprocentní hranici.
Vyšší inflační očekávání se propisuje i do růstu výnosů na dluhopisových trzích – české desetileté státní dluhopisy nabízejí výnos do splatnosti 5,3 % ročně, na stejné úrovni se pohybují i americké bondy. Cena zlata za září klesla o 6,7 % a stříbro ztratilo přes 9 %, přestože se právě drahé kovy vnímají jako ochrana proti inflaci. Skutečně překvapivý je ale vývoj na akciových trzích: index S&P 500 ztratil jen 0,5 %, avšak pod povrchem zuří silná korekce – dvě třetiny akcií z indexu propadly o 5 až 15 % a 300 společností se obchoduje o minimálně 15 % pod svými vrcholy. Zatímco technologické firmy a výrobci čipů rostou až o 30 %, jinde na trhu se otevírají zajímavé dlouhodobé nákupní příležitosti.
Rozruch na finančních trzích nedopadl dobře ani na českou korunu, která v září výrazně oslabila – pravděpodobně vinou navrženého vysoce deficitního rozpočtu na rok 2027. Kurz eura stoupl na 24,44 koruny a dolar zpevnil o 3,5 % na 21,5 koruny. Komoditní trhy tlačí nahoru energie – zemní plyn zdražil o 10,6 % měsíčně a ropa zpevnila o 4,7 %. Naproti tomu bitcoin v září přidal 6,4 % a vzrostl nad 83 tisíc dolarů, roční bilance však drží hluboké minus takřka 27 procent.