Lídři G7 uvolní ze strategických rezerv 100 milionů barelů nafty a Spojené státy díky tomu ustoupily od plánu zmrazit vývoz pohonných hmot do zbytku světa. Polovina dodávek má pocházet z evropských zásob, tedy téměř sedm milionů tun hotového paliva, přičemž podstatná část nafty má na trh dotéct už během prvních dvaceti dnů. Trhy zareagovaly okamžitě: cena nejbližšího kontraktu na naftu na londýnské burze ICE klesla o 6,6 % na 1 354 dolarů za tunu a prémie nafty nad ropou se propadla zhruba o 12 %.
Ceny nafty u českých čerpacích stanic by se díky tomu mohly snížit o další zhruba jednu až jednu a půl koruny za litr. V kombinaci s efektem nižší spotřební daně by to v průběhu října a listopadu mohlo stlačit inflaci o něco více než 0,1 procentního bodu. Zásadní obrat to však nepřinese – celková inflace v Česku pravděpodobně v září vyskočí na 2,3 % a do konce roku by se měla držet v okolí těchto hodnot. Uvolňování strategických rezerv totiž neřeší příčinu vysokých cen ropy a pohonných hmot.
Vývoj inflace v roce 2027 přinese zřejmě její růst nad 3 %, s vrcholem v únoru a březnu. Klíčovým faktorem však nebudou ceny benzínu a nafty, ale především to, jak výrazně se domácnostem v lednu zvýší ceny elektřiny a plynu. Osud cen energií navíc dál určuje dění v Hormuzském průlivu a propustnost ropy a plynu skrze tuto strategickou energetickou tepnu – právě tato klíčová hrozba zůstává největší neznámou pro českou i evropskou ekonomiku a výhled inflace příští rok.
About the Author
