Extrémní horko se pomalu mění v největšího neviditelného nepřítele evropských pojišťoven. Evropský orgán EIOPA varuje, že vlny veder představují pro životní a zdravotní pojišťovny stejně závažné riziko jako povodně či požáry pro majetkové pojistitele. Od roku 2000 si horko v Evropě vyžádalo přibližně 300 000 životů a na extrémní počasí spojené s klimatem připadá až 97 % všech úmrtí v EU za období 1980 až 2024. Zatím jsou finanční dopady omezené, ale představa, že by se „tiší“ následky změny klimatu mohly stát klíčovým faktorem při oceňování dlouhodobých závazků, mění pohled na odolnost celého sektoru.
Pro pojistitele přitom nejde o abstraktní scénář, ale o přímý útok na pojistněmatematické základy. Vyšší úmrtnost a nemocnost ovlivní předpoklady, na nichž stojí výpočty technických rezerv, zejména u doživotně vyplácených produktů. Nejcitlivějšími oblastmi jsou pojištění léčebných výloh, ochrana příjmu při pracovní neschopnosti či krytí pracovních úrazů a nemocí z povolání. Zajímavostí je, že účinky horka se v portfoliu mohou částečně vyrovnávat – zatímco zdravotní dopady zvednou náklady na invalidní pojištění, vyšší úmrtnost může naopak zkrátit dobu výplat doživotních rent. Přesto varuje předsedkyně EIOPA Petra Hielkema, že právě tato málo viditelná rizika mohou napříč produkty a diverzifikací předčit očekávání trhu.
EIOPA už vytvořila ilustrativní rámec pro srovnání dopadů veder mezi jednotlivými pojistnými odvětvími a zeměmi, který vychází z technických rezerv a zranitelnosti obyvatel. Chybí však přesnější data o vztahu mezi teplotami a nadúmrtností, o zranitelnosti klientů i o konkrétních podmínkách sjednaných smluv. Proto orgán doporučuje, aby pojišťovny začlenily zdravotní následky klimatické změny do svého řízení rizik a prověřily, zda jejich dlouhodobé předpoklady skutečně odpovídají realitě horké budoucnosti. Kdo se nepřizpůsobí včas, riskuje nejen podceněné rezervy, ale i ztrátu konkurenceschopnosti v době, kdy se klima stává nejistou proměnnou v matematice života.
About the Author
