Hypotéky směřují k dalšímu zdražování a kupující bydlení se musí připravit na výrazně vyšší splátky. Tříletá korunová swapová sazba, od které se odvíjí úročení nejoblíbenějších hypoték s tříletou fixací, se od začátku konfliktu na Blízkém východě zvýšila přibližně o 1,5 procentního bodu a pohybuje se kolem 4,9 %. Banky sice kvůli konkurenčnímu tlaku tuto změnu ještě plně nepřenesly do klientských sazeb, ale pokud se tržní podmínky udrží na současné úrovni, průměrné úročení nových hypoték se bude přibližovat hranici 6 %. Naposledy se hypoteční sazby na této úrovni ocitly v letech 2022–2023, což tehdy vyvolalo citelné ochlazení realitního trhu.
Na rozdíl od předchozího kola zdražování však analytici tentokrát nepočítají s poklesem cen nemovitostí, spíše s postupným uvolněním tempu jejich růstu. K ochlazování trhu přispívá nejen restriktivní působení vyšších sazeb, které snižují dostupnost hypoték pro domácnosti, ale také zpřísnění úvěrových limitů ČNB pro investiční hypotéky. Na straně nabídky zatím převládá povzbudivý signál v podobě rostoucího objemu nové bytové výstavby, zejména v Praze, Brně a Středočeském kraji, což by ve střednědobém horizontu mělo dále krotit tlak na ceny bytů.
Zatímco pro domácnosti jsou dražší hypotéky nepříjemnou zprávou, pro centrální banku je jejich restriktivní efekt vítanou pomocí v boji s inflací. Přehřátý realitní trh totiž delší dobu působil proinflačně, ať už skrze vyšší náklady vlastnického bydlení nebo tržní nájemné. Dražší peníze na delších splatnostech tak odvádějí část práce za měnovou politiku, i když ne všechnu – úvěrová poptávka podniků zůstává velmi silná. Proto se očekává, že ČNB v listopadu zvýší základní sazbu na 4,0 % a další zpřísnění měnové politiky nelze vyloučit ani na začátku příštího roku.
About the Author
