Česká ekonomika v posledním čtvrtletí zrychlila, meziročně však zpomalila – a to na velmi nízké úrovni. Tempo růstu HDP se zlepšilo z 0,3 % na 0,5 % proti předchozímu čtvrtletí, ale v porovnání se stejným obdobím loňského roku se propadlo z 1,8 % na 1,6 %. Přestože domácí i zahraniční poptávka ekonomiku pohánějí, výsledek považují analytici za slabší, nikoli však překvapivý či vyloženě špatný.
Za pozitivním vývojem stojí především rostoucí spotřeba domácností, ta však zůstává umírněná ve srovnání s dynamikou reálných mezd. Čeští spotřebitelé si od pandemie udržují vysoký sklon k úsporám a nyní je k tomu přimkává i obava z inflace. Zdražování energií, které odstartovala válka v Perském zálivu, se domácnostem promítne do výdajů se zpožděním – zatím pocítily předražené pohonné hmoty, avšak nejtvrdší dopady vyšších cen elektřiny a plynu je teprve čekají.
Za celý letošní rok by česká ekonomika měla připsat růst zhruba 1,7 %, což je výrazně méně než předchozí odhady, ale stále slušný výsledek tažený exportem i průmyslem. Výhled na příští rok je ale velmi nejistý. Inflace díky dražším energiím překoná tříprocentní hranici a měnová politika zůstane restriktivní, takže finance budou dražší. Pokud se ekonomice podaří růst alespoň o dvě procenta, bude to možné považovat za úspěch.
About the Author
