Česká národní banka dnes pravděpodobně posune základní úrokovou sazbu na 4,00 %, ale mnohem zajímavější než samotné číslo je vyznění nové makroekonomické prognózy. Ta by měla přinést vyšší trajektorii sazeb, a to zejména kvůli revizi inflace v roce 2027 směrem nahoru. Rostoucí ceny energií a potravin by totiž mohly vyhánět inflaci k 3,4 %, což je výrazně více než posledních 2,5 % z předchozího scénáře. Investoři proto loupají oči především po jednotě bankovní rady a komentářích, které by měly odhalit, zda jde pouze o kosmetické dotažení měnových kohoutů, nebo o začátek dalšího cyklu utahování měnové politiky.
Ekonomický výkon naopak ČNB překvapuje spíše negativně – prognóza HDP bude viditelně snížena jak pro letošní rok na 1,8 %, tak pro příští rok na 2,2 %. Přesto však značná část bankovní rady tuto situaci zatím nevnímá jako kritickou, a to díky relativně odolné domácí poptávce a překvapivě silnému růstu úvěrů podnikům. Základní scénář proto ukazuje na sazby lehce nad 4 %, přičemž alternativní varianty by výrazně vyšší trajektorii měly implikovat jen stěží. Centrální banka bude spíše komunikovat, že dnešní krok je dovycvičením měnověpolitických nástrojů, nikoli pokračováním restriktivní éry s cílem v nedohlednu.
Samotné hlasování bankovní rady sice může být nakonec poměrně jednotné (předpokládá se poměr 6:1), ale mnohem více napoví zápis ze zasedání, na němž se jestřábí hlasy vyprofilují zřetelněji. S blížícím se alternativním scénářem roste i riziko ještě jednoho zvýšení sazby na konečných 4,25 % v roce 2027. O tomto kroku by podle odborníků mohla rozhodnout skutečná výše inflace na začátku roku 2027, zejména pokud by se byť jen krátce dostala nad 4 %. Víc než přesné modely by tak měla znamenat psychologie v radě – a ta zatím směřuje k opatrnosti.
About the Author
