Česká národní banka sice posunula základní úrokovou sazbu na čtyři procenta, ale paradoxně tím hypotékám nehrozí další zdražování – právě naopak. Tržní swapové sazby, od nichž se odvíjí cena hypotéčních úvěrů, v posledních dnech výrazně klesly. Klíčová tříletá swapová sazba se propadla přibližně na 4,6 procenta, což je nejnižší hladina od konce srpna, zatímco ještě před týdnem přesahovala 4,9 procenta. Za tímto překvapivým obratem stojí především výsledek amerických voleb, kdy republikáni prezidenta Donalda Trumpa ztratili kontrolu nad Kongresem, což oslabuje vyhlídky rozsáhlých fiskálních stimulů a další inflace v USA.
Pro žadatele o hypotéky to znamená naději, že se konečně může zastavit spirálové zdražování bydlení. Cena hypoték totiž přímo nesleduje repo sazbu ČNB, ale dlouhodobější tržní úrokové sazby, zejména tříleté a pětileté swapy. Pokud současný pokles přetrvá, banky mohou své nabídky přehodnotit směrem dolů, což by uvítala i vláda, jež před volbami levnější hypotéky slibovala. Další signál zmírnění přinesla i bankovní rada ČNB sama: zvýšení sazby prošlo nejtěsnějším poměrem 4:3 a guvernér Aleš Michl zdůraznil, že nejde o začátek nového cyklu zpřísňování, ale o preventivní krok proti riziku zdražování energií a druhému inflačnímu kolu.
Přes příznivý posun však platí, že plošné a rychlé zlevňování hypoték zatím není na stole. Banky promítají změny tržního financování do klientských sazeb se zpožděním a rozhodující bude, zda je pokles swapů trvalý. Rizika přitom stále existují – vývoj na Blízkém východě, ceny energií a domácí inflace mohou trhy kdykoli zvrátit. Přesto se bezprostřední hrozba, že průměrné sazby hypoték v Česku brzy překročí hranici šesti procent, výrazně zmírnila, a pro budoucí dlužníky to může být příležitost, na kterou se vyplatí čekat.
About the Author
