Pražští senioři žijí v finančním paradoxu: i když mají v České republice nejvyšší průměrné starobní důchody, v nájemním bydlení jsou na tom nejhůře ze všech. Zatímco v jiných krajích stačí penze nejen na bydlení, ale i na běžné výdaje, v hlavním městě se pro seniory každý měsíc mění v boj o to, vůc zaplatit nájem a zajistit základní potřeby.
Modelový byt o rozloze 65 m² včetně energií stojí v Praze měsíčně 31 557 korun, což je o 9 346 korun více, než činí průměrná penze místního důchodce. Na opačném konci žebříčku se nachází Ústecký kraj, kde po zaplacení stejného nájmu seniorovi zůstane ještě 4 800 korun. Tento šokující rozdíl jasně dokládá, že vysoký důchod v Praze není zárukou finančního komfortu, pokud ho okamžitě pohltí vysoké náklady na bydlení.
Analýza poradenské skupiny Moore Czech Republic přitom odhalila ještě jednu zásadní skutečnost: rozdíly v cenách bydlení mezi jednotlivými kraji jsou výrazně větší než rozdíly ve výši důchodů. Zatímco se penze napříč republikí pohybují v relativně úzkém pásmu, ceny nemovitostí a nájmů se mezi regiony liší dramaticky. Pro seniory to znamená, že místo bydliště často předurčuje, zda jim z důchodu zbude na důstojný život, nebo jestli budou čelit chronickému nedostatku prostředků.