Američtí investoři si na nákup akcií půjčují víc než kdykoliv předtím. Objem maržového dluhu v červnu explodoval na rekordních 1,5 bilionu dolarů, meziročně vyskočil o zhruba 50 % a v poměru k HDP už překonal úrovně z doby internetové bubliny. Tato finanční páka sice znásobí zisky v dobrých časech, ale při prudkém pádu trhů funguje jako smrtící past: pokles akcií o 30 % může investorovi smazat 60 % vlastních prostředků a broker jej bez milosti donutí prodat pozice, čímž rozpoutá lavinu nucených výprodejů, která menší korekci promění v plnohodnotnou bouři.
Historie varuje – maržové dluhy bývaly spolehlivým předzvěstí konce největších boomů. Před splasknutím dot-com bubliny v roce 2000 vyskočily o 80 % na tehdy nevídaných 300 miliard dolarů, a poté, co Nasdaq ztratil tři čtvrtiny hodnoty, se dluh do roku 2002 zhruba polovil. Dnes se na obzoru rýsuje podobná hrozina: velké cloudové giganty jako Microsoft, Alphabet, Amazon, Meta či Oracle podle odhadů mohou před snížením ratingu půjčit kolem 700 miliard dolarů, přičemž Wall Street očekává, že do AI infrastruktury v příštím roce napumpují až 1,2 bilionu dolarů. Pokud by se financování těchto projektů náhle prodražilo, mohly by se otřesit obří závazky v celkovém objemu zhruba 3 bilionů dolarů.
Přesto zatím není jisté, že trhy čelí bezprostřednímu krachu. Samotná data sice nepotvrzují bublinu, ale ukazují na křehkou rovnováhu – pokud ziskovost umělé inteligence dožene tempo investic, akcie i dluh mohou ještě nějakou dobu růst. Klíčové riziko přitom nepředstavuje příští pokles, ale okamžik, kdy si investoři přestanou půjčovat další peníze. Dokud budou nakupovat každý dip, hra může pokračovat. Jakmile však úvěrová páka začne slábnout, americké trhy by se mohly ocitnout na hraně největší korekce za desetiletí.
About the Author
