Ministerstvo financí nedoporučuje v aktualizované verzi studie, kterou dnes projedná vláda, vstupovat do bankovní unie. Ta vznikla jako reakce zemí platících eurem na finanční krizi. Nicméně materiál doporučuje vývoj v oblasti bankovní unie nadále sledovat a jednotlivé aspekty a dopady přistoupení Česka do bankovní unie znovu vyhodnotit v horizontu tří let. Závěry aktualizace jsou tak shodné s těmi, ke kterým dospěla Studie dopadu účasti či neúčasti České republiky v bankovní unii v roce 2015 a její aktualizace v roce 2016. “Zpracování další aktualizace se doporučuje až po skončení předsednictví České republiky v Radě EU,” uvádí materiál. ČR bude stát v čele EU v druhé polovině roku 2022. Studie již dříve upozorňovala, že v případě přistoupení ČR k bankovní unii by byla omezena řada kompetencí národního orgánu pro řešení krizí, tedy České národní banky. Z původní studie rovněž vyplynulo, že stabilita českého finančního sektoru byla a je ve srovnání s řadou jiných členských států EU vyšší. Obdobně o tom hovoří i nová aktualizace. Ministerstvo financí v dokumentu upozorňuje, že aktualizace sice odráží situaci během roku 2020, ale kompletní data o situaci v bankovním sektoru České republiky a dalších členských států jsou však k dispozici pouze ke konci roku 2019. Aktualizace také nepostihuje v plné míře dopady krize související s pandemií. “Ty se začnou významně projevovat v datech dostupných až v dalším období,” uvádí materiál. Projekt tzv. bankovní unie byl reakcí na finanční krizi z roku 2007. Unie, která je tvořena Jednotným mechanismem dohledu a Jednotným mechanismem pro řešení krizí, je primárně určena pro státy platící eurem. Státy mimo eurozónu mají možnost se k bankovní unii připojit uzavřením tzv. úzké spolupráce s Evropskou centrální bankou. Ze zemí mimo eurozónu záměr se k bankovní unii připojily Chorvatsko a Bulharsko, což souvisí s jejich snahou přijmout euro.
About the Author
