Klíčové centrální banky tisknou nové peníze od začátku pandemie jako o závod. Celkový objem bilanční sumy Evropské centrální banky nyní činí 8,9 bilionu dolarů, amerického Fedu 7,6 bilionu dolarů, japonské centrální banky (BOJ) 6,8 bilionu dolarů a čínské centrální banky (PBOC) 5,9 bilionu. Na grafu je dobře vidět, jakým zásadním způsobem tištění peněz zrychlilo při začátku globální pandemie na počátku loňského roku. Z krátkodobého hlediska je pro makroekonomický vývoj i vývoj finančních trhů kvantitativní uvolňování rozhodně pozitivní. Nicméně ze střednědobého až dlouhodobého pohledu podle mého názoru kvantitativní uvolňování přispívá k výrazným makroekonomickým nerovnováhám. Náklady na dluhové financování pro všechny ekonomické subjekty – domácnosti, podniky a stát – jsou totiž uměle sníženy pod fundamentálně ospravedlnitelnou úroveň. V rámci korporátního sektoru to výrazně pomáhá udržovat při životě neperspektivní podniky, které jsou silně ztrátové a provozní ziskovost je nižší než úrokové náklady na obsluhu finančního dluhu. Takové podniky přitom označujeme jako zombie (angl. zombies). Jejich relativní počet je přitom z globálního pohledu momentálně nejvyšší v historii. Místo toho, aby tyto podniky zbankrotovaly, nadále vážou vzácné ekonomické zdroje – pracovní sílu a kapitálové vybavení – v neperspektivních činnostech. Strukturální ekonomický růst v důsledku tohoto výrazně zpomaluje, neboť je zásadním způsobem přerušen proces tzv. kreativní destrukce, v jehož rámci by měly podniky z neperspektivních oborů padnout, aby uvolnily prostor pro podniky z nových oborů s větší a ziskovější perspektivou. Autor je investiční stratég společnosti Conseq Investment Management.
About the Author
