Velká Británie čelí bezprecedentní krizi duševního zdraví – podle zprávy AXA Mind Health Report je nejhorší zemí Evropy a třetí nejhorší na světě. Téměř dvě třetiny lidí se za poslední rok nedostaly k odborníkovi, na psychiatrickou péči se čeká osmkrát déle než na léčbu fyzických onemocnění a fronty přesahují 16 500 pacientů. Do této mezery vstupuje umělá inteligence: 46 % Britů se se svými psychickými problémy svěřuje AI nástrojům a 42 % jim důvěřuje více než živým terapeutům. Čtvrtina lidí se přitom odborné pomoci vyhýbá ze strachu ze stigmatizace.
Využívání AI v péči o duševní zdraví má však stinnou stránku. Přestože 57 % uživatelů hodnotí rady chatbotů jako užitečné, alarmujících 27 % respondentů přiznalo, že je doporučení umělé inteligence přivedla ke škodlivému chování. Tlak na regulaci nekontrolovaných AI nástrojů proto prudce roste a britský dozorový úřad FCA čelí kritice za nedostatečnou ochranu zranitelných zákazníků. Umělá inteligence paradoxně sama generuje novou vlnu psychické zátěže – třetina pracujících se obává o svou kariéru a každý pátý Brit zvažuje přechod do odvětví odolnějších vůči automatizaci. Pojišťovny už nyní platí následky: duševní onemocnění tvoří 48 % intervencí v rámci produktů skupinového rizika, které vyplatily 2,69 miliardy liber.
Britská krize je varováním i pro Českou republiku, kde trpí duševní poruchou přibližně každý čtvrtý člověk, odbornou pomoc však vyhledá jen zlomek z nich. Nedostatek psychiatrů, dlouhé čekací doby a přetrvávající stigma kopírují britský scénář. Příležitost tak vzniká pro zdravotní pojišťovny, které dokážou nabídnout širší krytí psychických diagnóz a rychlý přístup k odborné péči ještě před zhoršením stavu klienta – právě tyto produkty získají na trhu výraznou konkurenční výhodu.
About the Author
