Velký letní blackout, který 4. července 2025 zasáhl část Prahy a čtyři kraje, nebyl výsledkem jediné chyby, ale zcela unikátní a bezprecedentní souhry okolností. Společnost ČEPS ve své zprávě potvrdila, že pravděpodobnost takového scénáře odpovídala šanci 1:3 milionům. Kolaps přenosové soustavy spustily dvě vzájemně nesouvisející události: nejprve pád fázového vodiče na klíčovém vedení V411 (způsobený skrytou vadou z nekvalitně provedené opravy v prosinci 2024 dodavatelskou firmou) a bezprostředně poté následný výpadek zdrojů o výkonu 470 MW. Tato kritická kombinace, která nastala v době nejvyšší denní spotřeby, dramaticky snížila odolnost české energetické soustavy.
Kaskáda poruch během necelé hodiny vytvořila pro dispečery extrémně náročnou situaci, kde rozhodovaly vteřiny. Po výpadku V411 došlo k masivnímu výkonovému deficitu, který kriticky přetížil zbývající vedení, zejména linku V208, dosahující až 150 % maximálního dovoleného zatížení. Toto vedení, vedoucí přes obydlenou část Prahy, hrozilo přehřátím, prověšením či dokonce prasknutím, což by znamenalo zásadní riziko pro zdraví a majetek. Zkušený tým dispečerů ČEPS, čelící stovkám systémových alarmů, se proto v časovém okně několika desítek vteřin rozhodl pro manuální odpojení V208. Tento nezbytný krok k ochraně infrastruktury však následně vedl ke vzniku neprovozuschopného energetického ostrova a rozsáhlému bezproudí.
Navzdory závažnosti kolapsu se podařilo udržet v provozu téměř tři čtvrtiny soustavy, což umožnilo nebývale rychlou obnovu dodávek elektřiny – pro Prahu během pouhých dvou hodin a pro zbytek postižených oblastí do dalších tří hodin. Klíčová byla jak mezinárodní spolupráce (platforma Picasso), tak i využití ostrovních provozů elektráren a rychlá aktivace paroplynové elektrárny Počerady. Na základě incidentu přijala ČEPS řadu nápravných opatření zaměřených na posílení odolnosti sítě nad rámec požadovaných bezpečnostních standardů. Mezi klíčová opatření, která budou implementována v letech 2025 až 2029, patří revize nastavení ochran intermitentních zdrojů a zavedení mimořádné diagnostiky po každé opravě spoje vedení. Tyto kroky jsou zásadní pro zajištění bezpečného provozu v rámci transformující se evropské energetiky.
About the Author
